Grepový sirup - detoxikace - Klášterní lékárna

Grapefruit - nese latinské jméno Citrus paradisi. Pochází z Karibiku a poprvé byl nalezen v polovině 18. století na ostrově Barbados. Jeho objevitelé ho kdoví z jakého důvodu nazvali “zakázaným ovocem”, aniž věděli, že se v něm skrývá nemalá léčivá síla. Že by grapefruit opravdu pocházel z ráje?

Obecně se věří, že vznikl náhodným přirozeným zkřížením pomela s pomerančem někde na ostrově Jamajka. Tento stále zelený strom dorůstající výšky až 25 metrů se dožívá vysokého věku a obvod kmene u starých exemplářů může dosahovat až 2,5 metru. Má tmavě zelené lesklé listy a jeho drobné bílé květy překrásně voní.

Spotřeba grapefruitu vzrostla v 70. letech díky

široké oblibě takzvané grapefruitové diety. Ta vzhledem k velkému množství vlákniny a nízkému počtu kalorií slibovala váhový úbytek až 4,5 kg během 10 dní. Výsledky vědeckých studií poslední doby poukazují na to, že pojídání grepů za účelem váhového úbytku má opravdu své opodstatnění. Dochází při něm totiž ke snižování hladiny inzulínu a cukru v krvi, a pomáhá tak pravděpodobně i předcházet cukrovce.

V posledních několika letech zažívá grapefruit svůj velký comeback. Nejenže je olej lisovaný z jeho jadérek a kůry mimořádně vysoce kulinářsky ceněn, extrakt z jeho květů se používá proti nespavosti, ale grapefruitová jadérka, která dříve končila v koši nebo v lepším případě v květináči, padla do oka farmaceutickým firmám, jejichž hvězda začala velmi rychle stoupat. Na základě laboratorních výzkumů bylo zjištěno, že grepové semínko je bohatým zdrojem vitamínu C, mimořádně důležité kyseliny listové (vitamín B9), draslíku (K), železa (Fe), vápníku (Ca) a také velkého množství významných bioflavonoidů (quercetin, hesperidin, rutin, apigenin, campherol a naringenin). Tento komplex účinných látek má velmi silné antimikrobiální vlastnosti. Zamezuje růstu celé řady bakterií, virů, ale také plísní, a působí i proti nežádoucím cizopasným parazitům, od prvoků až po mnohobuněčné organismy.

Výjimečnosti této přírodní substance si poprvé všiml v roce 1980 jistý Jacob Harich, kterého udivilo, že grepová semínka na jeho kompostu neshnila... Tento bývalý nukleární fyzik, toho času lékař (imunolog, gynekolog) a amatérský zahradník, se okamžitě chytil obrovské příležitosti a začal se věnovat zkoumání tohoto podivuhodného fenoménu, což mu později vyneslo nemálo ocenění. Díky Harichovi se od roku 1990 extrakt z grepových jadérek začal užívat a od té doby seznam možných využití této zázračné substance neustále roste.

Pro extrakt z grepových jader se již běžně používá anglická zkratka GSE (Grapefruit Seed Extract). Vlastní surovinou pro jeho výrobu jsou jednak samotná jadérka, ale také bílá dužnina nacházející se pod kůrou plodu. Užití extraktu je podivuhodně široké a na jejich výčet by jedna naše stránka rozhodně nestačila. Zastavme se alespoň u nejdůležitějších z nich a zamysleme se, kde všude se může uplatnit.

Grepový sirup je především vítanou přírodní alternativou antibiotik, jež díky obrovské přizpůsobivosti bakteriálních kmenů přestávají být pomalu, ale jistě, účinná. Klasickým případem je zákeřný Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), jenž nese hororovou přezdívku “pojídač masa” a který způsobuje těžké, mnohdy smrtelné záněty. Tato problematická bakterie je proti současným antibiotikům prokazatelně imunní, ale grepový sirup ji ničí velmi spolehlivě. Antibiotika navíc likvidují i přirozenou mikrobiální populaci střeva a pochvy. Nepříjemné důsledky tohoto efektu asi zažil každý, kdo byl nucen antibiotika užívat delší dobu. Grepový sirup je v tomto ohledu k přirozené bakteriální flóře velmi šetrný a působí selektivně pouze na škodlivé kmeny bakterií. Namátkou uvádím některé z dalších kmenů člověku škodlivých bakteriálních kmenů, při jejichž ničení se ukázal grepový extrakt mimořádně efektivní. Jsou to Salmonella typhi a Shigella dysenteriae, způsobující průjmová střevní onemocnění, Escherichia coli a Klebsiella pneumonie, vyvolávající infekce močových cest, Legionella pneumophila, způsobující infekční onemocnění respiračního traktu, a v neposlední řadě Clostridium tetani, původce onemocnění zvané tetanus, projevující se nekontrolovatelnými křečemi svalstva, případně i napadením nervového systému.

Ukázalo se dále, že grepový extrakt je velmi účinný při léčbě gynekologických infekcí, za kterými většinou stojí kvasinka Candida albicans, nejrozšířenější původce plísňových onemocnění v moderní společnosti. Tato všudypřítomná plíseň se ovšem nezaměřuje pouze na vaginální sliznici, ale je schopna pronikat do krevního oběhu, hluboko do tkání a vnitřních orgánů a může vyústit až v systémové plísňové onemocnění. Napadení organismu tímto typem plísně je vždy známkou snížené imunity.

Grepový sirup působí na všechna plísňová onemocnění neboli mykózy, způsobená i jinými druhy kvasinek a plísní, jež napadají povrch těla (kůže, vlasy, nehty), ale i vnitřní orgány, nebo způsobují alergie.

Další oblastí, kde se uplatňuje léčebný účinek grepového extraktu , je žaludek a celý zažívací trakt. Především díky obsahu bioflavonoidu naringeninu má grepový extrakt ochranný vliv na žaludeční sliznici, zabraňuje jejímu poškození, výrazně tak působí proti vzniku žaludečních vředů a pomáhá i při jejich léčbě. Grepový sirup se zdá být pro žaludek velmi přínosnou substancí patrně také proto, že spolehlivě ničí v žaludku přítomnou bakterii Helicobacter pylori, častou příčinu vzniku vředů, ale souvisí též až s 90 % případů rakoviny žaludku.

Užívání grepového sirupu se ukázalo být velmi užitečné u pacientů se sníženou imunitou v důsledku HIV pozitivity, popřípadě rozvinuté nemoci AIDS. Tu samosebou neléčí, ale dramaticky zlepšuje rezistenci organismu oproti sekundárním infekcím, jež tyto nemocné tak často provázejí a jsou i bezprostřední příčinou jejich smrti.